links 2006
Janečková&Míčová
Internetovy projekt http://www.nogallery.info/projects/index.html
Z pralesa k net artu
Klára Kubíčková,
Metropolis live, 16. 8. 2006
K vašemu nejnovějšímu projektu Links: seřadily jste obrovské množství linků na kulturní instituce a zanimovaly je tak, že za sebou ubíhají neuvěřitelně rychle. Člověk, který chce na některý z nich kliknout, si připadá jako na střelnici. Podle jakého klíče jste linky vybíraly a kolik jich vlastně bylo?
Pavlína: Linků bylo něco přes tisíc. Získaly jsem je tak, že jsme „putovaly“ po síti. Pokud jsme dorazily na místo, které nás zaujalo, nabídly jsme ho i dalším potenciálním návštěvníkům. Projekt byl ovšem zahlcen pouze linky, které se rekrutovaly výhradně z kulturní sféry. V podstatě jsme tak opět „nastěhovaly“ produkt umění do uměleckých prostor galerie.
Rychlá animace byla záměr?
Pavlína: Návštěvník by měl mít čas na to, aby zachytil obsah linku, na nějž kliká. Předpokladem úspěšnosti v této virtuální „střelnici“ ovšem je získání určitého umu. Do projektu tak vstupuje i prvek napětí, dobrodružství.
S jakým cílem jste do projektu Links šly?
Tereza: Nogallery je projekt, kde se virtuálně prezentuje současné umění, zvláště pak animace, videoart a net art. Vycházely jsme v podstatě ze „zadání“, tedy z dosavadního konceptu.
Pavlína: V duchu současné teorie postprodukce přítomné v audiovizuálním umění, jak trend popsal francouzský teoretik a kurátor Nicolas Bourriaud, jsme vytvořily projekt bez autora, resp. projekt mnoha autorů. Internetové stránky NOG se proměňují zcela dle libovůle návštěvníka, který se tak stává dalším z autorů. Pomineme-li skutečnost, že i každý vybraný web má svého autora…
Taková databáze je moc užitečná.
Tereza: Na jejím sestavení jsme pracovaly několik týdnů, samostatnou část pak tvoří programátorská realizace Jana Habrmana. Projekt musel fungovat ve všech prohlížečích a seznam linků byl koncipován na principu uzavřeného válce.
Co s databází teď, když projekt skončil? Neumře?
Tereza: NOG je virtuální galerie, on-line umělecké centrum, které působí jako síť pro šíření, mapování i archivaci současného mediálního umění. Projekt Links, který trval do začátku srpna, se proto následně přesunul do archivu NOG, jako nakonec i ty předešlé.
V čem je prezentace umění na webu v principu jiná, než jeho vystavení v galerii? Není ten zásadní rozdíl právě v tekutosti či pevnosti média? Jak tahle forma ovlivní obsah?
Pavlína: Internet nabízí nové možnosti tvorby a distribuce. Prezentace umění na internetu a především internetové umění je u nás však stále nerozvinuté. Přesto se situace v posledních letech mění. Internet jako prostor umožňující specifický druh percepce je pro mnohé tvůrce audiovizuálních děl již vlastně „starou“ výzvou. Známé a vyhledávané jsou například web stránky www.artnet.com, www.e-flux.com, www.ubu.comwww.ubu.com nebo www.artforum.com. Celkovou výhodou prezentace pohyblivých obrazů na internetu je ekonomie výroby, která je náročná především po stránce technické. V zásadě je však finančně dostupnější než galerijní prezentace. Internet umožňuje i adresnou distribuci, opakovanou projekci i zmiňovanou archivaci. V rámci vlastní struktury staví věci do nových významů a souvislostí. Zde je jistě „tekutost“ média přítomna. Podmínky samotné recepce jsou sice často méně přívětivé, než je zvykem, ale ve výsledku umožňují svým tvůrcům vytvářet zcela nové formy audiovizuální podívané. Specifickou audiovizuální zkušenost a v podstatě nové médium pak nyní představují takzvané video blogy či zkráceně vlogy. Doporučuji navštívit i jeden z námi zařazených linků www.cinepur.cz/article.php?article=1075, kde naleznete řadu
